Safari v JAR – únor 2015

Na dvoudenním safari jsme byli v rámci naší dovolené v JAR v Kapském městě. Sice jsme věděli, že to bude nesrovnatelné se safari v Keni nebo v Kruger parku, ale do Keni se nechystáme a Kruger park je hodně z ruky. Aquila Game reserve je soukromá rezervace se záchrannou stanicí. Pořádá mnoho aktivit: dvouhodinové projížďky, půjčování čtyřkolek, výlety na koních, ranní výlety za zvířaty a to, co jsme si koupili my, tzv. overnight stay.

Od Kapského města je tahle rezervace 200 km, zdálo by se, že za necelé dvě hodiny tam musíme být, ale cesta je skrz hory, tunel, zase hory a hlavně, jejich oblíbená šedesátka nás dostala do cíle po více jak třech hodinách. Takže jsme lehce před 13. hodinou projeli branou přírodní rezervace a ocitli se v nádherné oáze. Malé domečky se střechami ze slámy, s verandou, s posezením, hlavni budova s restaurací u obrovského bazénu a všude kolem neskutečný klid. Přihlášení měli perfektně zorganizované, hned nám vrazili skleničku se sektem, našli si nás v seznamu, odškrtli si, že máme zaplaceno předem, vysvětlili, že domeček bude nachystaný ve 14 hodin a poslali nás se najíst..

Hned jsme si tedy zašli na bufetový oběd, který byl vynikající chutí i výběrem, vytáhli z auta plavky a na hodinu se naložili k bazénu. Samozřejmě pod slunečník, protože já měla kůži mladé žáby (strukturou) a Honza vypadal, že má na hlavě růžovo-hnědou lepru. Ve dvě jsme se ubytovali v domečku s číslem 13, který byl naštěstí krásně stranou, takže nehrozilo, že uslyšíme případné večerní a noční mejdany v hlavní budově, převezli naše auto na vyznačené parkovací místo a šli zase do vody. Naše chata byla krásně vybavená, velká postel, káva, lednice, koupelna s vanou, dešťová sprcha venku, opravdu luxusní bydlení.

V resortu jsou ještě lepší domečky pro rodiny a luxusní chatky separé na malém kopci, dvakrát tak drahé a za nás tam bydlela budoucnost Ruska. Průměrný věk 22 let. V 16 hodin jsme se všichni (asi 60 lidí) srotili na hlavním nádvoří a byli rozdělení do tří terénních aut, vojenských kostitřasů. Vyjeli jsme na tříhodinovou projížďku po safari. Když jsem přežila první dunu a kopec, bylo jasné, že se musím tomu kodrcání totálně poddat, nebo si zablokuju záda a bude zle. Tak tímhle jsme ještě nikdy nejeli, bylo to jak na horské dráze.

Auto dělá cestou spousty zastávek, ta první hned za branou rezervace u velkého jezera. Tam byli hlavně ptáci a malé antilopy. Pak jsem zastavili pod kopcem, kde se nudili dva sloni Pomalu žrali něco jako suchou trávu a po pěti minutách na nás vystrčili zadky a už jsme je nezajímali. Cestou jsme viděli opravdu celou „velkou pětku“, což je buvol, slon, lev, levhart a nosorožec. Taky zebry, hrochy, žirafy, lvice, spoustu malých antilop, kudu, pštrosy a různé jiné ptáky. Na konci cesty jsme se navzájem fotili, a hlavně popíjeli sekt a něco jako Vineu, to celé kýčovitě při západu slunce.

V sedm jsme se vrátili do resortu a čekala nás úžasná večeře s nádhernou atmosférou, v tichu, při svíčkách, bylo to moc hezký. Docela jsme se i přejedli, prostě to nešlo odolat, skvělé carpaccio, sladké sýry, no a ty zákusky na konec, jenom sladké pěny, ke kterým byly ananas, meloun a mango. Honza ochutnal místní víno a oblizoval se ještě druhý den. Usnuli jsme po 22.hod bez knížky (i bez televize, samozřejmě) a v půl šesté nás řevem probudil nějaký pták, co si řekl, že předběhne náš budík. Protože jsme museli vstávat na ranní safari.

To bylo zase úplně jiné, slunce se pomalu vtíralo do kopců, projížděli jsme podobnou trasu a chtěli hlavně vidět lvy a lvice. Bohužel, nic. Ono není nikdy jasné, jaká zvířata se přijdou ukázat. Asi po deseti minutách si někdo z auta všiml lva až na úplném vrcholku hory. Možná byli zvědaví, možná jsou už naučení, ale během pěti minut se líně z hor přišli ukázat všichni, dva lvi a jejich tři lvice. Obešli auto a lehli si pohromadě k sobě. Ale dělali, že nás nevnímají, aby si jako nezadali.

Naopak hroši se ráchali v jezírku a nevystrčili ani hlavu. Každá část v rezervaci má svoje zvířata a je ohraničená ploty a ostrými dráty. Ono dát lvy k antilopám by asi byla blbost. A všechno je napájené na sluneční energii. Zajeli jsme se ještě podívat do záchranné stanice, kde jsou poraněná nebo nalezená zvířata a připravují se na návrat do volné přírody. Po osmé jsme zasedli k snídani a mám pocit, že jsem ta tři kila nabrala jen za ten den tady :-). Měli jsme v plánu zůstat až do poledne, ale zatáhlo se a na koupání v bazénu to nebylo, ta jsme se poflakovali po resortu a v 11 vyrazili zpátky do Kapského města. Ale vůbec se nám nechtělo, bylo tam nádherně a za ty peníze to stálo.

Kontaktujte mě