Chcete se zamilovat jako já v roce 1990? Jeďte do Paříže. Možná namítnete, že jste tam už byli. Já také. Osmnáctkrát. Je zajímavé, jak se rok po roce to město mění. V posledních letech se mi dokonce přestala Paříž líbit. Asi v důsledku všech změn, které jsou napříč celou Evropou tak znát…

Tak jsem udělala pokus: po dvacet sedmi letech jsem jela do Paříž sama. Na týden. Vyzkoušet tři různé hotely a projít se městem, jako bych tam byla poprvé. Tak, jak bych program připravovala pro někoho, kdo chce z města vytěžit maximum. A vrátila jsem se nadšená! Nevím, čím to bylo, možná úbytkem turistů v minulých letech se město začalo „zvedat“. Po ulicích už zase teče voda, která je čistí, zase voní chleba z pekáren a espresso z kaváren. Zase v parku vřískají děti a na malých náměstích se hraje pétanque. Domy jsou jeden hezčí než druhý, žádné graffiti, stanice metra dostávají nový kabát, centrum Paříže se zbavilo starého Les Halles a má úplně novou podobu.

Jen trochu víc vnímáte bezpečnostní opatření pod Eiffelovkou nebo u Vítězného oblouku. Ale když si od kostela Svatého Medarda vyšlápnete Rue Mouffetard, nejkrásnější ulici v Paříži, musíte se zamilovat. Poprvé, podesáté, navždy. Jako jsem se zamilovala já.